KSČ a demogracie bojující

Komunistická strana je prý sledována tajnou službou. V demogracii bojující není tento jev ničím neobvyklým. Zvlášť, ztrácí-li půdu pod nohama a důvěru občanů. Jak celá demokratická mašinérie od fízlování až po perzekuci členské základy a postavení strany mimo zákon funguje, bylo již demonstrováno a náležitě odskoušeno na Dělnické straně. To byl doposavad okrajový subjekt zastupující cca 1-1,5% elektorátu. KSČ je jiný kalibr. Parlamentní strana s 10-15% voličskou podporou. To chce hodně laciné antikomunistické propagandy a dalšího hnoje na vymytí mozků stáda, aby po případném zákazu KSČ ještě poděkovalo jako v případě zákazu DS.

Zaslepený primitivní antikomunismus je stejně tak hloupý jako antifašismus. Oboje anti- demogracie bojující provozuje v médiích, prostřednictvím svých organizací nebo prostřednictvím k tomu účelu placených jednotlivců. Oboje má také svoje maskoty. Zhrzeného bojovníčka, estébáka a donašeče Štětinu na straně jedné a třeba ... (nějakou tragikomickou figurku představující neohroženého antifašistu a náckobije si domyslete sami - těch by snad i tragéd Štětina vysral za korunu kornout) na straně druhé.

Fascinující je ale hloupost některých vovcí, kteří antikomunistickým proklamacím bojující demogracije  dokážou ještě zatleskat a plácat systém po zádech s tím, jak "s bolševikem"dokáže pěkně zatočit. Vůbec jim přitom nevadí, že se ocitli oběma nohama v totalitě stejné, ne-li horší té komunistické. To platí i naopak - mnoho komunistů je natolik retardovaných a omezených fanatiků, že by se člověk neznalý poměrů divil. Není to tak dávno, co předseda KSM (komunistický svaz mládeže) v jednom televizním rozhovoru vítal soudní rozpuštění Dělnické strany (ochotně přitom papouškoval argumenty demokracie bojující)  a to dokonce v té době, kdy stejný soud  rozhodoval souběžně i o zákazu KSM. K tomu není co dodat.