Vzkaz do Varnsdorfu

Již delší dobu sleduji dění okolo Varnsdorfu a nedá mi z toho nevyvodit určité zamyšlení, které bych zároveň rád formuloval i jako svého druhu vzkaz adresovaný právě obyvatelům tohoto městečka.

Prvně mne zaujala jedna z vašich nedávných demonstrací. Konala se na náměstí a evidentně se celá nesla v duchu věty: „Stát na nás kašle." Moje vlastní odpověď na tento údiv je následující: „A co jste čekali? Vy jste opravdu třeba jen minimálně věřili, že stát vám pomůže?" Pokud ano, pak mi nezbývá než konstatovat, že vycházíte z logických a v jádru rozumných, přesto naprosto mylných předpokladů. Stát považujete za instituci, která je tu pro lidi a právě lidem má sloužit. Instituci, které mimo jiné platíte nehorázné daně za to, aby udržela v ulicích pořádek a spravedlnost. Instituci, od které čekáte, že se za vás postaví a pomůže vám, bude-li vás například terorizovat nepřizpůsobivý cizí element. Z tohoto hlediska je rozčarování nad nepřicházející pomocí plně chápatelné. Stát by takto skutečně měl fungovat.

Že náš stát takto nefunguje jste však možná už poznali sami, když vás namísto pomoci přijely nedávno zmlátit ozbrojené složky. Pocit, kdy o policajta nezakopnete, když jste v nouzi, zato vás přijede seřezat, když už nevíte jak z nouze jinak ven, aby ochránil kriminální živly a pak zase zmizel jak pára nad hrncem a nechal vás v tom opět plavat, musí být opravdu nezáviděníhodný.

Teď se asi ptáte: „Proč to tak je?" Logicky by se jako první naskytla odpověď: „Protože je v ČR bordel, máme špatné zákony, špatnou vládu, třeba ji vyměnit, atd." To je samozřejmě taky pravda, ale problém je trošku hlubší. Pár následujících tezí by ho mohlo trošku osvětlit, neboť právě pochopení širších souvislostí je v této situaci klíčové.

1) ČR je stát s vazbami po celé planetě a hlavní orientací na západní trendy.

2) Základním západním trendem je stále tvrději prosazovaný multikulturalismus.

3) Varnsdorf je z pohledu našeho státu bezvýznamný zapadákov, což ale není jen tím, že jste malé městečko, protože dění zatím po každých volbách jen dokazuje, že státu jsme u zadku prakticky všichni a za nitky se tahá jinde. Pravdou zde ale zůstává, že politici jsou do velké míry odrazem národa, který si je tam dosadil, a je nezodpovědností lidí, když jdou i po 20 letech jednoho průšvihu za druhým volit stále stejné strany.

4) Ať už bude váš problém jakýkoliv, v případě potíží bude stát už ze své podstaty prvotně řešit zachování vlastní moci trestat a rozhodovat. To jste už koneckonců poznali, když stát nechal situaci vygradovat do extrému a nakonec poslal policii na vás. Projevy tohoto principu však můžete vidět průřezem celé společnosti. Příklad? Lidé potrestaní za to, že se bránili násilníkovi či násilníkům.

Z těchto principů lze předvídat i následný vývoj situace:

1) Stát minimálně z důvodu dobrého jména v západním světě (a EU samozřejmě) upřednostní multikulturalismus před řešením problémů lidí, které praxe dané ideologie denně ohrožuje na životech, když se je nějaké etnikum snaží „obohatit".

2) Případná přijatá řešení nebudou mít jako první úkol odstranění problému, ale nevyvolání kritiky z multikulturních kruhů. Jejich základními kritérii bude mírnost, tolerance, politická nezávadnost (korektnost) a samozřejmě i snaha hledat kořen problému kdekoliv jinde než v daném etniku. Plus opět samozřejmě udržení rozhodovací moci státu, od kterého tak s úspěchem můžete očekávat, že si od vás do řešení vašich problémů mluvit nenechá, a dá vám tvrdě pocítit, že to myslí vážně, kdykoliv začnete trošku vystrkovat hlavy.

3) Lze tedy vyvodit, že jakékoliv přijaté řešení (A to v lepším případě, protože zatím se problém nechává pouze vyšumět do ztracena.) bude tak či onak bezzubé, tudíž zbytečné, ale nejspíše zároveň pompézně prosazované, růžově natřené a plné vzletných slibů. To aby se všem zavřela ústa a veřejnost se ukolébala v pocitu bezpečí.

4) Jste v opravdu nezáviděníhodné situaci. Žádáte právo a spravedlnost, ale zatímco pro občana je udržení práva synonymem spravedlnosti, pro stát je synonymem spravedlnosti udržení práva, tedy vlastní moci. To v praxi opět bude znamenat, že i vzhledem k jistá etnika upřednostňující politice budete trpět hlavně vy. Na spravedlnost vycházející z reálné situace a zdravého selského rozumu můžete zapomenout. A nejenom vy. Toto se týká celé republiky, nás všech.

Tím se dostávám k posledním několika bodům:

1) Stát, který tak úpěnlivě voláte, není váš přítel. Naopak nemáte horšího nepřítele. Je to jen na vás, jak se dokážete zorganizovat a problém vyřešit sami, přičemž musíte na každém kroku počítat s tím, že stát vás bude sledovat, reálně vám nikdy nepomůže a maximálně se tak bude tvářit. Média se také přidají a budou vás označovat za extremisty a kydat na vás hnůj, kdykoliv se jim naskytne možnost.

2) Dokud budete na stát spoléhat, vaše situace se nehne z místa. Z výše zmíněného jasně plyne, že stát nejenom váš problém nevyřeší, ale díky zahraniční orientaci ČR ho ani nemá zájem řešit. Přestat spoléhat na stát je první věc, kterou třeba pochopit. Jeho základní politikou je co nejvíc v tom politiku nemít, a tu, kterou v tom mít bude, ta tu nebude pro obyčejného pracujícího občana, ale jako Potěmkinova fasáda pro západ, lidskoprávní organizace a podobné pochybné spolky. Stát totiž buď musí naštvat vlastní lidi nebo si to rozházet v zahraničí, což lidskoprávní organizace umí zařídit, proto jsou pro stát mimo jiné tak důležité. A z toho si jistě logicky odvodíte, co si vláda vybere podpořit.

3) Extremista je ten, kdo otevřeně říká v určitých státu nepříjemných oblastech to, co se většina společnosti bojí z důvodu perzekucí nahlas vyslovit, i když má stejný či podobný názor. Pokud si začnete řešit své problémy po svém, dříve či později s touto nálepkou počítejte. Dostává ji každý, kdo tak jedná.

Závěrem bych rád řekl, že zatímco se někteří vaši řečníci předhánějí v tom, kdo je větší antifašista a lépe se umí distancovat od extremistů, což jsou často jen lidé s vámi soucítící, považující vaše problémy i za své, máte vy na své straně prvního mrtvého. Jsme jeden národ. Chovejme se tak. Režim na nás kašle a kašlat bude. Musíme si pomoct sami a držet spolu. Celá tato situace je výzvou nejenom pro Varnsdorf, ale pro občany celé ČR. Je dokonalou ukázkou, že pokud neuchopíme demokracii do vlastních rukou, udělá to za nás někdo jiný. A uchopit demokracii znamená organizovat se, starat se, pevně jít za svým cílem a spoléhat přitom hlavně na své vlastní schopnosti. Hodnotit situaci, cítit vlastní část odpovědnosti za její vývoj a zapojovat se do ní. Jedině tak, společnými silami, dosáhneme změn. Ne volbou strany, ne volbou politika, ale volbou sebe sama. Volbou, která vyžaduje zapojení, odpovědnost, zájem, ale je jedinou, která nechává co nejvíc moci v rukách těch, kterých se pak nejvíc týkají výsledky.