Smrt pana Basesca
Úterý, 17 Leden 2012 22:50
Napsal uživatel Travis Bickle
V Rumunsku zuří protivládní protesty a nepokoje. Nejvíce živo bylo o víkendu, ale protesty pokračovaly i v pondělí. Uklidnění nastalo až dnes. Při srážkách s policií utrpělo podle odhadů zranění až 50 lidí. Že jste o tom z českých korporátních a vládních médií neslyšeli ani ň? Už jste si mohli zvyknout. Momentálně je v kurzu převrácená italská loďička. Při přemítání o situaci v Rumunsku by si lidé mohli začít klást jednoduché otázky na něž bývají zpravidla nepříjemné odpovědi. Řecko nám ještě "vysvětlí" obvyklou demagogií, o Islandu raději mlčí stejně jako o Španělsku a o Rumunsku, kde řeší stejné problémy jako u nás akorát že radikálněji, jakbysmet. Lepší je se zajímat, zda byl kapitán Gigolo sjetej nebo ne (btw: jeden hint k tomuto tématu - ocení především fanatičtí uctívači sionismu).
Nepokoje zažehla "vládní krize" způsobená rezignací populárního ministra zdravotnictví palestinského původu Raeda Arafata, který odmítal blahodárné reformy zdravotnictví tak dlouho, až byl naopak silně nepopulárním presidentem Basescem odejit. Rumunsko je jednou z nejchudších zemí EU a její úroveń zdravotní péče se ve světě neblaze proslavila díky filmu s poněkud spoil názvem Smrt pana Lazaresca. Ten film sice nastavuje zrcadlo rumunskému systému zdravotnictví, ale když si divák odmyslí ty cizí nápisy, tak mu připadá, že se celou dobu točilo Na Bulovce.
Vláda, resp. president (Rumunsko je polopresidentská republika, čili jejich president je takový náš Klauso-Nečaso-Kradousek...brrr) se soustředí především na to, aby si pro sebe a svou mocenskou kliku nakradl z veřejných peněz co nejvíce a zároveň aby poskytoval dostatečný servis "trhům," bankéřům, spekulantům a ostatním zahraničním vlastníkům "rumunských" výrobních prostředků.
Pro občany má pak drastické snižování už tak mrzké životní úrovně, růst daňové zátěže, všeobecné zdražování, oproti tomu nízký nebo nulový růst mezd, růst nezaměstnanosti a škrty, škrty, škrty, škrty a navrch jako všelék na "krize" všeho druhu ještě jednou škrty. Prostě Kocourkov v bledě modrém.
Člověk po zhodnocení všech "protikrizových" opatření, které evropské vlády ordinují neprivilegovaným vrstvám svých občanů, musí dospět zákonitě k názoru, že "krize" tu bude přesně tak dlouho, jak dlouho budou vládnout tyto vlády.
Mimichodem: začínám čím dál více tápat, jak tyto protinárodní vlády, které jsou v současnosti v evropských zemích u moci vůbec titulovat. Demokratické nejsou, i když si tak říkají. Nejsou ani liberální, protože jejich podstata je centralistická a restriktivní. Fašistické také ne, to bysme skutečné fašisty urazili. Všechny je spojuje, že jsou skrytě totalitní, proevropské, potažmo globalistické, protinárodní, korporátní, silně zkorumpované a řízené odněkud zvenku nějakým druhem nadnárodní oligarchie pro kterou se vžil termín "elity." Nabízí se tedy vlády demokracie elit, otrokářské demokracie nebo vlády NWO. osobně jsem z úsporných důvodů pro ten poslední termín.
Zpátky na Balkán. Rumuni se proti vládě pochopitelně bouří. Válčí v ulicích s policií, zapalují a demolují sídla bank, nadnárodních společností a vládní budovy. Mnozí demonstranti už poměrně hlasitě vzývají ducha roku 1989, což v případě Rumunska není "duch sametu", ale headshot čelním představitelům režimu, tak jako Ceaușescovi blahé paměti. Něco málo o chutích a představách obyčejných Rumunů napovídají třeba facebookové stránky Revolutie 2012.ro, kde lze najít inspirativní obrázky uřezané Basescovi hlavy, figuríny oběšenců na lampách nebo obrázek presidenta Basesca coby "sekerníka" se sukovicí uprostřed čela.
Uvidíme, třeba Rumuni ukážou cestu i nám. I když myslím, že většina lidí u nás dobře ví, co je potřeba udělat. Buď se ale bojí si to přiznat nebo čekají až to bude skutečně nevyhnutelně nutné. Problém vlád NWO je v tom, že si neuvědomují základní fakt, kterého se drželi třeba komunisté. Štrougal říkal "hlavně nenasrat dělníky, resp. střední třídu." Současný systém spoléhal na to, že nechá dělnickou třídu zmizet tak, že jí přejmenuje. Vznikli tzv. dělníci služeb, což jsou pořád stejní dělníci jako byli vždy akorát metamorfovaní na potřeby tržní ekonomiky založené na terciálním sektoru. S tím jak páteř střední třídy chudne a propadá se do pásma chudoby už systém nedokáže déle udržovat status quo.
O roku 2012 se nepokrytě hovoří jako o roku velkých sociálních nepokojů a politických změn v celém západním světě. Nelze přitom nevnímat hlasy, které říkají, že toto vše se děje záměrně, aby se tak vlivem chaosu, státních bankrotů, hyperinflace a občanských nepokojů urychlil nástup skutečné globální vlády. Skutečnost, že vlády NWO zavádějí po celé Evropě reformy mající za cíl odebrat kromě peněz a majetku občanům také jejich práva a svobody tomu nasvědčuje.











